Užovka červená (elaphe guttata)

Užovka červená je jedno z velice známých terarijních zvířat. Je to jeden z nejjednoduších chovatelných hadů. Je nádherně do červena zbarvená. Ale pod povrchem se ukládá ještě mnohem více, než nádherné zbarvení.

Mnozí lidé by si řekli, že had je velice nanáročný a naučit se jeho tělo pořádně poznat je jednoduché. Není tomu ovšem tak. Hadova kostra se skládá z lebky a asi 400 žeber, která jsou přidělána k páteři.  Protože nemá hrudní koš, mohou se žebra rozevírat, což je důležité při polikání potravy. Ale žebra jsou důležitá také k pohybu. Na každé žebro se váže velký počet žeberních svalů, které se stahují a roztahují a tím umožňují hadovi se hýbat.

Hadova lebka už ovšem není tak jednoduchá, jako kostra. Skládá se z mnoha malých částeček a je složitá i kvůli tomu, že musí umožnit hadovi přijímat potravu, která je většinou mnohem větší než hadova tlama. Proto jsou kosti na lebce dosti pružné.

Elaphe guttata má také velice zajímavé soustavy. Aby mohla trávit, je jí zapotřeby trávící soustava. Když had uškrtí oběť a pomocí zubů jí vsoukává dovnitř, začíná úkol jícnu. Tím prochází potrava až k žaludku. Tam dojde k spracování, potom to putuje tenkým a následovně tlustým střevem do konečníku a nakonec kloakou ven.  Vybrhne to v podobě exkrementů (podle toho, co je v těch mých se mi zdá, že jsou to myší střívka a hovínka)

Poněvadž nejsem na takové úrovni, abych vám vysvětlila oběhovou soustavu hada, zmíním se poze o tom, že srdce má pouze tři komory.

Zrak má had docela dobrý. (to se týká spíše Elaphe guttata, podzemní druhy hadů mají zrak ne tolik vyvinutý(zakrnělý).

Čich má had výborný. Navíc má v sobě " zabudovaný" Jacobsův orgán, to znamená, že vyplazuje jazyk, tím " vycítí" pachy a jak ho zastrčí, tak v tom okamžiku se pachy analyzují a charakterizují.

To je ve skratce tak vše co vým o těchto zajímavostech o užovce červené. Jestli vás zajímá její chov, sjeďte ještě trochu níže a dozvíte se něco o chovu.

Užovka červená není příliš náročná na chov, proto se velice často nachází jako " ozdůbka" terárií začátečníků i pokročilých. Já se považuji za pokročilejšího teraristu, díky chovu strašilek. Ale vraťme se k užovce.

Terárium

Já osobně mám terárium udělané na míru dospělé užovce červené. Je to velikost zhruba 80x40x40. Tato velikost si myslím, že je nejlepší. Potom se mi velice osvědčila zašupoivací dvířka, které jsem raději opatřila teraristickým zámkem. Jako podestýlku jsem zvolila to, co mi doporučili ve zverimexu a to jsou kukuřicová vřetena, která používám jako podestýlku také pro morče.  Terárium vybavte miskou, která je dostatečně velká, aby se do ní užovka mohla i stočit, protože se ráda občas (hlavně před svlíkáním) koupe. Voda se musí minimálně jednou týdně čistit, aby z ní užovka mohla pít. Dále je dobré terárium vybavit větví (můj had jí tam sice má, ale nikdy po ní neleze), kůrou jako úkrytem, můžete do terária dát i nějaké umělé rostliny, do kterých se had může ukrýt. Také jsou nutné kameny. Stačí jeden, ale nejlepší jsou dva, protože užovka před svlékáním prolézá kolem kamenů a mezi nimi, aby jí praskla kůže. No a nejdůležitější-lampička. Četla jsem, že právě pro užovku je nejlepší zespodu ohřívací fólie, ale mě se docela osvědčila lampička. Myslím, že je zbytečný vyhazovat peníze za speciální terarijní žárovky, protože mě se to vůbec neosvědčilo. Koupila jsem nejprve jednu šedesáti woltovou. Asi do dvou dnů nám praskjla. Reklamovala jsem ji proto za dvaceti pěti woltovou, ale ta praskla ještě dříve a tak jsem se vrátila zpět k normální čtyřiceti woltové lampičce. Ještě bych doporučila pořídit do terária teploměr, aby se dala regulovat teplota. Neměla by překroči 30 stupňů, ale neměla by být nižší než 20 stupňů.

Ukázka začátku mého terarijního deníku. Ten by si měl psát každý chovatel (hlavně tararista) poněvadž se podle něj dá odhalit příčina nemoci zavčas atd.

Pokus o vyfocení užovky při žrádle,,,,